Abecední seznam výrobců harmonik v Čechách

Bartůněk Adolf, výrobce harmonik, 1890, Kutná Hora. V roce 1890 zde založil firmu na výrobu harmonik.


Berka František, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Břeclav.


Brázda Stanislav, Plzeň.


Budziakowski Stanislaw, výrobce harmonik, narozen 1879, Polsko, zemřel 1944, Brno. V letech 1893–1895 se vyučil u výrobce harmonik Jakoba Kupského v Brně. V roce 1899 se osamostatnil na nynější Jesuitské ulici (Jesuitengasse 9) v Brně.


Čihák Josef, Most.


Duchoň František, výrobce harmonik, narozen kolem 1870 Hořice v Podkrkonoší, zemřel před 1939, Náchod. Také některé housle mají jeho vignetu. Jde o nástroje, které v jeho náchodské dílně vyráběl u něj zaměstnaný houslař z Schönbachu. Tyto nástroje se liší podle právě zaměstnaného houslaře.


Duchoň František L., výrobce harmonik, 1912, Náchod. Poslední firma na výrobu harmonik, vzniklá u nás před první světovou válkou.


Duchoň Wenzel, výrobce harmonik, 1890, Hořice. V devadesátých letech 19. století zde vyráběl harmoniky.


Fišnar Jaromír, výrobce harmonik, narozen 1903, Brno. Jeho příbuznost s brněnským výrobcem harmonik Aloisem Fišnarem není prokázána.


Hlaváček Antonín, výrobce harmonik, narozen 1869, Louny. Bratr výrobců harmonik Josefa a Jana. V roce 1900 převzal od matky Antonie firmu zemřelého bratra Jana. V roce 1922 se přestěhoval s celou dílnou i s dvaceti dělníky z Loun do Prahy. Jeho lounskou výrobu převzal Jan Klásek, který přišel do Loun z Vídně. Hlaváčkovy helikonky se počátkem 20. století staly známé po celém světě. Byly prodávány do Ruska, Severní Ameriky, Francie, Německa, Rakouska, Uher, Bulharska, Srbska, Slovinska, Chorvatska, Mexika, Brazílie, Argentiny, Austrálie, na Kanárské ostrovy atd. K nástrojům byly přikládány školy pro samouky. Kolem roku 1910 vydal podrobnější školy pro tři typy diatonických harmonik. Školy vyšly v několika vydáních a užívaly tradiční číslové notace, která se jevila optimálním řešením zachycování hudby pro potřeby hudebních diletantů, kteří diatonické harmoniky ovládali zcela mechanicky. Ještě před rokem 1910 se Antonín Hlaváček zaměřil také na výrobu chromatických akordeonů s třířadovým knoflíkovým diskantem a třiceti šesti knoflíky doprovodné části rozdělenými do tří řad základních basů a durových a mollových akordů. Pro chromatické akordeony vydal před rokem 1914 školu s rozsáhlou teoretickou částí „Česká škola theoreticko praktická pro chromatickou harmoniku se zvláštním zřetelem pro samouky“. Firma Antonína Hlaváčka vyrobila ročně asi 500-600 nástrojů.


Hlaváček Cyrill, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Brno. V reklamách byl uváděn jako "tovární výrobce harmonik a učitel v Brně". V roce 1929 vydal brněnský nakladatel J. Stožický jeho školu pro harmoniku. Cyrill Hlaváček nebyl příbuzný s lounskými Hlaváčky, avšak shodu příjmení využíval k neseriózní propagaci svých harmonik.


Hlaváček František, výrobce harmonik, 1880-1930, Louny. Nástupce výrobce harmonik Jana Kláska v Lounech. Firmu vedl spolu s Janem Pospíšilem. Nebyl příbuzný s lounskými výrobci harmonik Hlaváčky.


Hlaváček Jan, výrobce harmonik, 1888, Louny, zemřel 1895 v Praze. V roce 1888 zde založil firmu na výrobu harmonik. Bratr lounských výrobců harmonik Josefa a Antonína Hlaváčků.


Hlaváček Josef, výrobce harmonik, narozen 1864, Louny, zemřel 1944, tamtéž. Bratr lounských výrobců harmonik Jana a Antonína Hlaváčků. Patrně se vyučil u hořovického nástrojaře Karla Slavíka. V roce 1885 zde založil firmu na výrobu harmonik. V dílně pracovalo asi 30 zaměstnanců s roční produkcí 500-600 nástrojů. Jeho helikonky byly proslulé po celém světě. Po jeho smrti vedli dílnu až do znárodnění jeho synové.


Hlaváček Otakar, Pardubice.


Hlaváčková Antonie, majitelka firmy na výrobu harmonik Jana Hlaváčka v Lounech, 1840-1900, Louny. Matka bratrů Josefa, Jana a Antonína Hlaváčků, výrobců harmonik. Po předčasné smrti syna Jana Hlaváčka v roce 1895, vedla firmu až do roku 1900, kdy výrobu převzal nejmladší z bratrů Antonín.


Hornovský Jan, Kutná Hora.


Hrneček Ludvík, výrobce harmonik, zemřel 1972, Praha. Od roku 1930 měl vlastní dílnu v Praze, v níž vyráběl knoflíkové a pianové akordeony pod značkou „Luhr“.


Janoušek Fr., Malšice.


Kabeláč Karl, výrobce harmonik, 1878-1891, Praha. V roce 1878 založil v Praze spolu s nástrojařem Johannem Müllerem firmu na výrobu harmonik. Firma nesla název „Johann Müller Karl Kabeláč“. Jejich nástroje získaly ocenění na zemské výstavě v Praze v roce 1891.


Kajovský Ignác, výrobce harmonik, začátek 20. století, Praha. Vyráběl tahací harmoniky.


Kalina Rudolf, výrobce harmonik, narozen 1888, Louny, zemřel 1963, tamtéž. Zpočátku pracoval v dílně lounského výrobce harmonik Jana Kláska. V letech 1920-1936 se několikrát osamostatnil ve Zdicích a v Lounech. Proslul výrobou velmi kvalitních nástrojů.


Karlická D., Frýdek Místek.


Kavečka Antonín, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Hořovice. V roce 1922 odešel od hořovické firmy na výrobu harmonik Josefa Kebrdleho a osamostatnil se v Hořovicích.


Kebrdle Josef, výrobce harmonik, Hořovice. S výrobou začal v roce 1919 ve své dílně jako místní vyučený hudební nástrojař. Jeho pokračovatelem byla akciová společnost Bohemia Musico-Delicia, největší výrobce tahacích harmonik v Evropě. (Od r. 2005 byla výroba harmonik v Bohemia Musico-Delicia a.s. ukončena. Zbytky výrobních zařízení, část zaměstnanců a značky Delicia, Lignatone převzal pan Zdeněk Koutný www.harmoniky.cz).


Klásek Jan, výrobce harmonik, 1860-1930, Vídeň, Louny. Měl ve Vídni harmonikářskou dílnu. Dodával harmonikové „postávky“ (skříně) jako polotovary především výrobcům harmonik v Lounech. V roce 1922 přesídlil do Loun, kde převzal výrobnu harmonik od Antonína Hlaváčka. Jako první u nás začal samostatně zhotovovat harmonikové hlasy, které dodával výrobcům a opravářům harmonik a které se i volně prodávaly v obchodech s hudebními nástroji. Po jeho smrti se stali jeho nástupci Jan Pospíšil a František Hlaváček.


Koblížek Karel, Světlá nad Sázavou.


Konrády Jakub, výrobce chodských dud a harmonik, narozen 1905, Domažlice.


Korbel Josef, výrobce harmonik, 1890, Děčín. V devadesátých letech 19. století zde vyráběl harmoniky.


Köstler Johann, výrobce harmonik, 1906–1922, Kraslice. V roce 1906 začal v Kraslicích vyrábět akordeony a koncertiny. V roce 1922 připojil ještě výrobu ústních harmonik. Jeho značka "Rigoletto" byla světoznámá.


Kunt Václav, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Ohnišťany u Nového Bydžova.


Kupka Josef, Ostrava - Mariánské hory.


Kupka Vladimír, Ostrava - Mariánské hory.


Kupsky Jakob, výrobce harmonik, narozen 1844, Brno, zemřel 1899 tamtéž. V roce 1865 si otevřel dílnu na nynější Kobližné ulici (Krapfenstrasse 22) v Brně, kterou v roce 1889 přestěhoval na nynější Josefskou ulici (Josefstrasse 63/65). V letech 1893–1895 vyučil Stanislawa Budziakowskeho z Polska.


Langmajer Václav, výrobce harmonik, začátek 20. století, Praha. Vyráběl tahací harmoniky.


Lederhofer Ottomar, výrobce harmonik, konec 19. a začátek 20. století, Opava. Vyráběl harmoniky a opravoval smyčcové nástroje, s nimiž též obchodoval.


Lubich Wilhelm, výrobce harmonik, 1880, Červená Voda u Jablonného nad Orlicí. V roce 1880 zde založil firmu na výrobu harmonik.


Machts Franz, výrobce harmonik, 1860, Praha. Kolem roku 1860 působil v Praze jako „továrník a učitel na harmoniky“. V roce 1860 vydal soubor čtyřiceti oblíbených skladeb s německým teoretickým poučením, upravený pro devatenáctiklapkovou harmoniku se šesti knoflíky basů a akordů s názvem „40 der beliebtesten Musistücke für die Harmonika nebst einer kurzen Anleitung zum spielen derselben nach einer neuen Methode; wornach Jedermann auch ohne musikalische Kenntnisse dieselben zu spielen in Stande ist“. Jako první je uvedena píseň Kde domov můj, následují české a německé lidové písně, skladby Straussovy, árie z Rigoletta a Marty, rakouská hymna a Radeckého pochod.


Müller Johann, výrobce harmonik, 1878-1891, Praha. V roce 1878 založil v Praze spolu s nástrojařem Karlem Kabeláčem firmu na výrobu harmonik. Firma nesla název „Johann Müller & Karl Kabeláč“. Jejich nástroje získaly ocenění na zemské výstavě v Praze v roce 1891.


Pitelka Anton, výrobce harmonik, 1890, České Budějovice. V devadesátých letech 19. století zde vyráběl harmoniky.


Pospíšil Bedřich, výrobce harmonik, konec 19. a začátek 20. století, Vídeň. Ve své dílně ve Vídni vyráběl především harmonikové „postávky“ (skříně), které dodával lounským výrobcům harmonik jako polotovary.


Pospíšil Jan, výrobce harmonik, 1880-1930, Louny. Nástupce výrobce harmonik Jana Kláska v Lounech. Firmu vedl spolu s Františkem Hlaváčkem.


Rosmaryn Franz, výrobce harmonik, 1895-1910, Brno. V těchto letech měl dílnu na nynější Křenové ulici (Kröna 54). Jeho výrobky nejsou známé.


Slavík Karel, výrobce harmonik, konec 19. století, Hořovice. V osmdesátých letech 19. století zde měl firmu na výrobu harmonik. Byl spřízněný s houslovým virtuosem Janem Slavíkem z Jincí u Hořovic. Patrně vyučil lounského výrobce harmonik Josefa Hlaváčka.


Spevák Anton, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Znojmo.


Stibitz Konstantin, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, České Budějovice. Provozoval v Budějovicích poměrně malou výrobnu a opravnu harmonik. Jednalo se kusovou výrobu poměrně kvalitních nástrojů.


Šturm Josef, výrobce harmonik, 1890, Německý Brod (Havlíčkův Brod). V devadesátých letech 19. století zde vyráběl harmoniky.


Táborský František, výrobce harmonik, začátek 20. století, Praha. Vyráběl a opravoval tahací harmoniky.


Trousílek František, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Plzeň.


Tůma E., Kladno.


Tvrdý František, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Hořovice. V roce 1922 odešel od hořovické firmy na výrobu harmonik Josefa Kebrdleho a osamostatnil se v Hořovicích.


Vavřín Josef, výrobce harmonik, začátek 20. století, Česká Třebová. Patřil k významným výrobcům českých „heligonek“. Jeho nástroje jsou po stránce řemeslné i zvukové mimořádně kvalitní. Světlo světa spatřil dne 11. března 1866 v České Třebové v rodině Eduarda Vavřína a jeho manželky Anny, rozené Blažkové. Svůj závod založil v roce 1892 na Vinohradech v přízemním domku čp. 812 v Brožíkově ulici a provozoval jej pod názvem “První východočeská výroba harmonik a heligonek”. Domek rozrůstající se firmě po čase nestačil a tak se Vavřínovi přestěhovali do nedalekého vlastního dvoupodlažního domu čp. 927 v Alešově ulici. Kromě výroby harmonik nejrůznějších typů se firma zabývala též výrobou flašinetů, hracích skříní a orchestrionů pro domácnosti i hostince a konečně také sestavováním klavírů. Vavřínovy výrobky, ve své době velice oblíbené, získaly na několika průmyslových výstavách ocenění a medaile a putovaly ze Třebové do všech koutů světa. Jeho harmoniky jsou dodnes vyhledávaným sběratelským artiklem. Jedna z nich je uložena v depozitáři českotřebovského muzea. Manželkou Josefa Vavřína se stala slečna Marie Šemberová. Pomocníkem a pokračovatelem Josefa Vavřína byl syn Bohumil (1897 - 1986). Ten po prodeji domu čp. 927 žil spolu s manželkou Marií v Javorce v domě čp. 1493 v Zahradní ulici. Harmonikář Josef Vavřín zemřel ve svém domě na Vinohradech dne 12. února 1953.


Wolf Josef, výrobce dřevěných a žesťových dechových nástrojů a tahacích harmonik, narozen 1821, Praha, zemřel 1888, tamtéž. České muzeum hudby vlastní jeho dvě příčné flétny a klarinet.


Wolf Josef Augustin, výrobce harmonik, zemřel 1924, Praha. Syn a žák pražského nástrojaře Josefa Wolfa. Otcovu firmu vedl od roku 1889 až do své smrti v roce 1924.


Zíma František, výrobce harmonik, narozen 1895, Louny. Od roku 1910 pracoval u svého švagra, výrobce harmonik, Antonína Hlaváčka v Lounech a v Praze. V roce 1929 se v Praze osamostatnil. Jeho firma zanikla v roce 1959.


V tomto seznamu byly publikovány texty pocházející ze zdroje: Český hudební slovník osob a institucí s laskavým svolením vědecké redakce Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Autorem výše uvedených hesel je prof. Dr. Pavel Kurfürst, CSc.

domů